jdi na obsah

Digital Talk - New Age Surf

DIGITAL TALK @ NEW AGE SURF (Acidance Records 2004)

1. The Abyss
2. Akara
3. La Bicicleta
4. Fix the FX
5. Race Trouble
6. New Age Surf
7. The Scruffy Connection
8. Mind Hunters
9. Party People

Formaci Digital Talk tvoří hoši Julien a Luc z Paříže. K trance a goa se dostali v roce 1994 na pařížských party, krátce na to začínali s DJingem. Na přelomu tisíciletí fungovali pod označením Droidsect asi 3 roky @ vydali několik tracků na různých kompilacích především pod Parvati a Acidance records a jedno vinylové EPčko. První debutové album spatřilo světlo světa však až pod názvem projektu Digital Talk a sice v dubnu 2004. Práce na něm trvala 9 měsíců. Mezi jejich oblíbené synth-mašinky prý patří Nord Lead, Virus a Handsonic.
I když nejde o vyloženě nejnovější počin, nikde jsem na recenzi této formace nenarazil a z posledních přísunů hudby mě album rozhodně zaujalo. Navíc jde o jediné letošní CD vydané na progresivním řeckém labelu Acidance records (založeno 1999, Atény), známého především svými kompilacemi Drug Therapy (2001), Ritual Dance (2003) či alby interpretů Neuromotor, Psyside nebo Parasense… Bylo se tedy nač těšit a recenze se psala téměř sama…

Album New Age Surf obsahuje 9 tracků. Otvírá ho skladba The Abyss s příjemným začátkem @ Jóžin z bážin se rochní v močálech, když tu ho překvapí přilétající příšery z vesmíru a po jejich nezbytné hlášce nastupuje šlapavý beat s melodickou basovou linkou. Ta však asi ve třetině skladby přechází v rovný "bassline", čímž skladba náležitě přitvrdí. Mezitím se prohání zvukové příšerky mezi močály, sem a tam se objeví nějaký ten nový mutantík a v poslední třetině skladby přibyde ještě typický "huxfluxácký" retro-robo-sampl. The Abyss je velmi ostrým příjemným tanečním úvodem a dává tušit, že album - pokud se nezvrhne @ patří do kategorie propracovaného tvrdého hi-tech psytrance.
A že se nezvrhne nasvědčuje hned druhý track Akara. Po stručném úvodu s vyšeptalým mimozemšťanem nastoupí opět taneční beat, správně zahuštěný basou, do které se asi po dvou minutách přidává i pravidelně šlapající hi-hatka. Mezitím vším poletují krátké "kosmírné" zvuky. Asi v polovině tracku mění basa oktávu, čímž skladba získává na zajímavosti. Nechybí ani tradiční krátké hlášení a opět to praská a mrouská. S blížícím se závěrem skladby se ale začínám nudit a mám nutkání přepnout na další track. Úplný závěr vylepšuje drobná změna "bejslajny" a navíc přibývá gradující sampl. Track končí zpomalením vinylu.
Od třetí skladbičky La Bicicleta jsem původně očekával něco v decentním retro stylu, představuje si v duchu reklamu z přelomu předminulého století na vysoká kola s kreslenou sličnou paničkou, ale dost jsem se zmýlil @ drsný a hutný šlapavý podklad a mroukající kratší zvuky (osobně raději dlouhé a vyechované zvuky s nádechem záhadnosti). Nicméně track šlape a sound se mění, i když pouze vrámci jednoho stylu @ vyvážené, ovšem chvílemi stejnavé.
Fix the FX zaujme a zároveň šlape už od začátku. Zastřený beat dává tušit, že se blížíte na party, kde vás za dveřmi čeká taneční peklo. Nebo nebe. V poslední době hodně módní ale i příjemná záležitost. A skutečně. Po několika vteřinách se dveře otvírají a vy se ocitáte na oslavě zfetovaných hracích automatů @ kroutí se tak, až jim z toho přeskakují citróny. I když sklaba velmi dobře šlape, připadá mi po delší době podobná. Změna k lepšímu nastane až když vás cosi nebo kdosi přivítá v budoucnosti s čímž souvisí i obměna zvuků, mírné přitvrdění a zároveň srovnání basové linky.
Race trouble @ hutná rovná basa s tvrdým beatem a množství strašidelných vzdechů od uvězněných strojů v bývalé továrně na terminátory @ vcelku podle mého gusta. V polovině skladby změna linky (to vždy osvěží), trochu záhrobních hlášek o problémech a asi troje docela zajímavé zamečení "robokozy". Skladba je proměnlivá a našláplá @ po úvodní The Abyss jí rozhodně řadím na druhé místo. Tedy zatím.
Track New Age Surf by měl nabídnout nevšední zážitek, alespoň to od něj očekávám, pokud nese název alba (a nebo naopak album jeho název ). Rychlý rozjezd, šlapavé "hájtky", stejně jako basa. Roztahané zvuky a různě ujíždějící hučení. Nekompromisní tanec, nové tóny, žádná nuda. Výborné k poslechu doma, stejně jako na party, nebo k táboráku, tanci kolem ohně a opékání buřtů @ dobrou chuť! Rozhodně adept na nejlepší skladbu alba.
The Scruffy Connection začíná trochu úchylnou basovou linkou, ale dobře rozjetou, přidá se nějaký ten zvuk puštěný pozpátku. Asi ve třetině po naservírovaném "kosmírném" vrnění a broukání se připravte na start a následující odlet kamsi. Ten provází drobná změna basy. …a už jsme přistáli, nevím kde, ale po krátké beatové odmlce vhodné akorát tak pro vyklopení výstupní plošiny se to na planetě "XYZŽ" hemží novými zvuky a později i žvatláním malého alienka. Asi tak ročního. Dobré.
Osmička Mind Hunters má příjemný začátek s hezkými hláškami, nastupuje hutná basa a roztahanější vyechované zvuky. Pokud jsem si někdy snažil představit, jak si povídají lekníny, dospěl bych asi k podobným závěrům. Ty však zakrátko vystřídají více technické samply a díky pekelné hlášce track přibírá na temnosti. Po delším poslechu zjišťuji, že track je fakt hodně rozjetý, zaplněný nepřeberným množstvím krátkých technických či robotických zvuků a nejrůznějších průletů. Finále doplňuje decentně katastrofická, ale krátká melodie. Track jako podkres (a to třeba i v autě) působí hodně zmatečně, ale při plném vnímání, ideálně se sluchátky na uších působí všeobjímajícně a úžasně. Mind Hunters je zároveň i taneční finále alba @ nutno uznat důstojné.
Závěrečný track Party People totiž patřičně uklidní po celém tom běsnění. Evokuje brzké dopoledne s lidičky posedávajícími na louce, která je modrá a i když je dopoledne, je tma, protože oblohu cosi zastínilo a všichni k tomu hledí bez pohnutí. Co to asi je? Super ambient, možná minimal, v každém případě nádherná chill-outová pohoda. Není nudná, je zajímavá, dobré zvuky, bezva i do auta, na party, domů, před usnutím, na romantickou večeři či při aktu rozmnožování populace…

Album je vyvážené, taneční, zajímavé na poslech, plné zvuků, tvrdé. Kvalitní. Rozhodně doporučuji do DJkufru i do domácí sbírky (tedy pokud tam už není). Nejlepší tracky dle mého názoru: 1, 6, 8 a přirozeně 9.

15.12.2004 | zaurus | magazín